Poezie
ukázky textů

SESTRA MILENKA

Když odjížděl jsem od své lásky, tak zlé již po čase, mezi dešti slunce svítilo,
jsem zase panic, panic z pekla se smějící,
nashledanou v pekle, nashledanou v pekle, nashledanou v pekle.

Andělé mě zradili, sestro, již jen má sestro, hvězda mi úspěchy odnáší,
ale ty tak krásně voníš, ach, to je krásné,
nashledanou sestro, nashledanou sestro, nashledanou sestro.

Z úzké postele jako z lodi, jež převrhne se, pláč z povzdálí s Tebou jen zpívá.
"Mou krutost v srdci již lovit nebudeš, ach, můj Petře,
nashledanou  Petře, nashledanou Petře, nashledanou Petře."

Milenčina ruka zachytila mě na špatné cestě, vraceli jsme se šťastni spolu.
"Ale na rozcestí bránila jsem Ti, Petře,
nashledanou v pekle, nashledanou v pekle, nashledanou v pekle."

Zlíbej mou duši klidem, sestro, ach, sestro milenko, sestřičko,
ach, bože, zlý bože, týrače,
nashledanou sestro. "Nashledanou, Petře." Nashledanou v pekle.

(Villa diabolica, Host 1998)

V ZASNĚŽENÉM SLEZSKU, JEŽ KRISTA NEZNÁ,
	zasněžené Slezsko Svatý Václav pálí,
	zasněžené Slezsko snad nedočká se března.
V zasněženém Slezsku milenci se báli.

	Slezsko zná jen rtuť,
milenci v něm zemřeli, zemřeli i mniši.
	Ach, lásko má, mrtvý Ti odsud píši.
Ach, lásko má,

	Slezsko má peruť!


IM VERSCHNEITEN SCHLESIEN, DAS CHRISTUS NICHT KENNT,
	das verschneite Schlesien der heilige Wenzeslaus brennt.
	Das verschneite Schlesien sieht keinen März mehr,
Im verschneiten Schlesien erschraken die Liebenden schwer!

	Schlesien ist quecksilbern,
Die Liebenden starben, es starben die Mönche hier.
	Ach, meine Liebe, hier schreibt ein Toter Dir.
Ach, meine Liebe,

	Schlesien hat Schwingen!
	
	
Z PŘÍVOZU NA LANDEK JE DLOUHÁ CESTA.
	Z Přívozu na Landek, když noc se leskla,
	cikáni milence okradli, zabili,
z Landeku těla pak do vody hodili.

	Z Přívozu na Landek šel jsem sám opilý,
z Landeku hvězdy již milenců truchlily,
	zpívaly, je dobře, že jsi prch,

	zpíval mi Landek, zpíval mi milenců vrch.


VON ODERFURT NACH LANDECK IST DER WEG LANG.
	Von Oderfurt nach Landeck, die Nacht war blank, 
	Zigeuner die Liebenden ausraubten totschlugen,
von Landeck die Leiber ins Wasser dann trugen.

	Von Oderfurt nach Landeck ging ich allein, trunken, 
von Landeck die Sterne in Trauer versunken,
	sangen, gut war's, zu gehen,
	
	es sang für mich Landeck, es sangen für mich die Liebhöhen.   



O NÁS ZPÍVALA ÁRIJSKÁ LÁSKA, KTEROU ZABIL ČAS.
	Tak, jako voda bere si písek, zpívá své Denise,
	jež má oči ze smaragdu a ví, kdy se vrátí k nám.
Temná jak den, jenž po nocích svítí

	až za světlo a za tmu, kam musíme spolu jíti!
Ztrestáni až na povrch v jiném těle, v jiné zemi,
	líto je mi, že ztratili jsme všechno,
ale ona vrací se stále k nám.

	O nás zpívala árijská láska!
	

VON UNS SANG DIE ARISCHE LIEBE, DIE DIE ZEIT GETÖTET HAT.
      Wie das Wasser sich den Sand nimmt, sang sie für ihre Denisa,
      mit den Augen von Smaragd, die nicht fragt, wann sie wieder zu uns kommt.
Schwarz wie der Tag, der die Nächte erhellt

      bis jenseits von Licht und Dunkel der Welt müssen wir zusammen wandern.
Bis auf die Hülle gezüchtigt, ein anderer Leib, ein anderes Land,
      es tut mir leid, wir haben alles verloren,
doch sie fand noch immer zurück zu uns.

	Von uns sang die arische Liebe.




VE SPRÉVĚ TEČE SPLÍN 
	a koupe se kolie,
	smutný je Berlín, 
smutná je Germánie.
	
Smutná jsou rána, 
	smutná je Braniborská brána,
	smutný je Paví ostrov, 
v řece teče kov.	

A do vody vedou schůdky 
	až do stavu Alfa,
	ve kterém bolesti a smutky 
mlčí rozbitá harfa,

u které sedí medvěd 
	a trhá všechny struny,
	z očí mu teče jed, 
ale svítí věta luny:
	
	Berlín ve stavu Alfa!

	
IN DER SPREE FLIESST DER SPLEEN
	und ein Collie geht baden
	traurig ist Berlin,
traurig ist Germanien.

Die Morgen tragen Trauerflor, 
	traurig ist das Brandenburger Tor,
	traurig die Pfaueninsel,
im Fluß treibt Bleigerinnsel.

Traurig war Rambach,
	traurig war der Krach
	in moderner Halle,
traurig ist die Siegesallee.

Und ins Wasser führt die Treppe
	bis zur Stufe Alpha,
	wo Schmerz und Trauer schweigen macht 
eine zerschlagene Harfe

daneben sitzt ein Bär, 
	der die Saiten all zerreißt,
	die Augen tränen Teer,
der Mondsatz aber gleißt:

	Berlin Stufe Alpha!

Stáhnout zhudebněnou verzi básně (mp3, 3MB) ...

(Pruské balady / Preussische baladen, Host a Vltavín 2007)